Princip očkování (vakcinace)

Naše tělo je dennodenně atakováno bakteriemi, viry, plísněmi a dalšími mikroorganismy (dále jen patogeny), přítomnými ve vzduchu, v potravinách, na dveřní klice, na klávesnici počítače, na penězích, na madle autobusu či nákupního vozíku. Průnik těchto patogenů do našeho těla může způsobit různá onemocnění.
Naštěstí je lidský organismus vybaven imunitním systémem. Jedná se o několikastupňový obranný mechanizmus, soustavu orgánů, tkání a ohromné množství interaktivně kooperujících buněk, které chrání naše zdraví a život.

Ochranný štít

Kůže a sliznice jsou prvním stupněm imunitní obrany. Vnitřek nosu a plíce jsou pokryty hlenem, na kterém se patogeny zachytí, jsou zneškodněny a vyloučeny. Proto se naprostá většina patogenů do těla zdravého člověka nedostane.
Problém nastane, pokud jsme oslabeni, nebo když si patogeny najdou, nehlídanou vstupní bránu do našeho organizmu, například zranění.

Patogen pronikl do našeho organizmu, jsme ohroženi nemocí.

Během několika minut až hodin se organizmus začne bránit. Zasahují fagocyty, miliardy „žravých“ buněk, které nepřetržitě pročesávají náš organizmus a útočí na vše, co jim přijde cizí. Odhalené patogeny pohltí a stráví. Jedná se o vrozenou (nespecifickou) imunitu, která jedná rychle, nerozlišuje, na co útočí a nemá paměť.

Nemoc

Ne vždy se však fagocytům podaří zlikvidovat všechny vetřelce, proto potřebujeme nutně specialisty – lymfocyty. Buňky, které dokáží do 5 až 7 dnů, po setkání s patogenem určité choroby, vytvořit účinnou protilátku, klíčovou pro potření dané choroby. Zde mluvíme o imunitě adaptivní (specifické), která nastupuje pomaleji, útočí cíleně a má paměť.

„Co nás nezabije, to nás posílí.“

Protože je ale útok některých chorob rychlý, agresivní, rafinovaný a zákeřný, může být doba sedmi dnů k vytvoření cílených protilátek příliš dlouhá. Následkem je podlehnutí nemoci, nebo trvalé následky po jejím překonání.
Naopak pokud náš organizmus v boji s chorobou zvítězí, uchovají si lymfocyty určité množství dané protilátky a na původce choroby „je vydán zatykač“. Dojde-li později k opakovanému napadení toutéž nemocí, zasahují lymfocyty a ostatní útvary imunity velmi radikálně. Nemoc se pak vůbec nerozvine, nebo má jen lehký průběh.

Právě protilátky jsou klíčové.

Při aktivním očkování je do našeho organizmu vpraven ochabený nebo jinak zneškodněný původce určité nemoci. Naše imunita si pak vytvoří vlastní protilátky.

Při pasivním očkování je do našeho organizmu vpravena již hotová protilátka. Jedná se o očkování krátkodobé, využitelné ve specifických případech.

Tento článek byl záměrně velmi zjednodušen a zobecněn, pojednávané téma je samostatným vědeckým oborem.